Pán Ježíš rád ukazoval, že utrpení a smrt nejsou samoúčelné, ale že mají vést k překonání bolesti a smrti a tedy k radosti. Proto rád dělal výjimky, aby ukázal, že má moc nad utrpením a smrtí. Čteme u Matouše: „Přinášeli mu všechny nemocné a prosili ho, aby se mohli alespoň dotknout třásní jeho roucha. A kdo se dotkli, byli uzdraveni“ (Mt 14, 12-13).

Ježíš myslel na trpící, a proto ustanovil zvláštní svátost – pomazání nemocných. Účelem tohoto svátostného znamení bylo posvětit utrpení věřících, očistit je od hříchu, a kdyby to bylo k prospěchu jejich duše nebo jejich drahých, i uzdravit je. Apoštol Jakub píše o této svátosti: „ Je někdo z vás nemocen? Ať zavolá starší církve, ti ať se nad ním modlí a potírají ho olejem, ve jménu Páně. Modlitba víry zachrání nemocného, Pán jej pozdvihne, a dopustil-li se hříchů, bude mu odpouštěno“ (Jk 5, 14-15).

Bůh je pánem lidského života i zdraví. Může ranit a zase uzdravit. Přitom myslí na tělo, ale ještě více na duši. Jsme jeho děti a zamýšlí jen naše dobro. Nezkouší nad sílu člověka, ale rozmnožuje ji. I lékař musí někdy způsobit bolest, ale činí tak nerad a jen v zájmu vrácení zdraví. Bůh myslí na náš věčný život.

Církev si vroucně přeje, aby každý její člen, když nebezpečně onemocní, dostal z její strany všechnu možnou posilu. Proto ho vybízí, aby si dal zavolat kněze. Kněz přichází a na prvním místě, je-li to třeba, uklidní nemocného svátostí smíření. Dobrá zpověď přináší vnitřní úlevu a klid, tím napomáhá také léčení těla. Pak maže posvěceným olejem čelo a při tom říká: „Skrze toto svaté pomazání, ať ti Pán pro své milosrdenství pomůže milostí Ducha svatého.“ Přítomní řeknou: „Amen“ a kněz dále pokračuje mazání dlaní: „Ať tě vysvobodí z hříchů, ať tě zachrání a posilní“. Přítomní opět řeknou: „Amen“.

Po pomazání nemocných může kněz udělit nemocnému plnomocné odpustky pro případ smrti. Nato, je-li schopen polykat, podá mu svaté přijímání. Pomazání nemocných se uděluje v domácnosti, kde leží nemocný, ale může se udělit kdekoliv. Je možno udělit ji i hromadně vážněji nemocným a starým, třeba v kostele. Tehdy je záhodno, aby se to stalo v rámci mše svaté za nemocné.

V naší farnosti uděluje hromadné pomazání nemocných pan farář při mši svaté vždy 11. února - v den nemocných, při večerní mši svaté v 18:00. Pokud tento den padne na neděli, pak při mši svaté v 10.00.

Pokud chce někdo přijmout tuto svátost jednotlivě během roku, ať kontaktuje pana faráře nebo kněze, který je ustanoven nemocničním kaplanem a nebo na čísle duchovní pohotovosti +420 731 144 144.