O velikonoční vigilii bude jáhen ve starobylém chvalozpěvu Exultet mimo jiné zpívat: „Vpravdě nezbytný byl hřích Adamův, který Kristus zahladil svou krví. Ó, šťastná vina, pro kterou přišel Vykupitel tak vznešený a veliký!“ Jsou to velmi odvážná, ba riskantní slova starověkého církevního spisovatele (podle jedné z legend dokonce sv. Augustina). Jinak řečeno: nebýt Adamova hříchu, Vykupitel by (zřejmě) na naši zemi vůbec nepřišel. Věčné Otcovo Slovo by zůstalo u Otce.

Všichni dobře víme (a alespoň občas na vlastní kůži cítíme), jaké jsou následky Adamovy viny, jíž jsme nechtěnými dědici – jakoby nikdy nekončící řetězec hříchu, bolest, rozdělení, nemoc a nakonec smrt. Jsme tváří v tvář tomu všemu ochotni prohlásit tuto Adamovu vinu za skutečně šťastnou? Nebo (opět jinak řečeno): stojí nám Ježíš za to všechno?

Jestliže ne, jsme snad lidmi zbožnými, nábožensky založenými. Ale to je tak všechno. A to je málo.

Jestliže ano, pak jsme skutečnými křesťany, tedy lidmi bytostně patřícími Kristu. V jeho utrpení, ale i v jeho slávě.

Požehnané Velikonoce Vám přeje Váš P. Hugo, O. Praem., farář

Farní zprávy březen 2018

S účinností od 1. března se mění čas začátku bohoslužeb v klášterním kostele Panny Marie Andělské bratří kapucínů na Hradčanech tak, že z dosud obvyklých 18 hodin se začátky večerních bohoslužeb v pondělí – pátek posouvají již na 17. hodinu.

Vzhledem k tomu, že v okolních kostelech začínají večerní mše sv. v týdnu vetšinou od 18 hodin, mají tak věřící pestřejší možnost volby mše svaté.

Farní zprávy únor 2018

V pondělí 15. ledna se po večerní mši sv. v sakristii strahovské baziliky uskuteční první letošní jednání Pastorační rady Strahov.

První neděli adventní, která letošní rok připadá na 3. prosince 2017, bude v bazilice Nanebevzetí Panny Marie sloužit ranní mši svatou v 10.00 hodin biskup Karel Herbst SDB. Při bohoslužbě proběhne udělení služby třem akolytům. Behěm mše celebrující také požehná adventní věnec.

Slovo akolyta pochází z řeckého akolouthos, tedy „druh na cestě“ nebo „ten, který následuje“, v širším smyslu pak ten, „kdo slouží“, latinsky acoluthus. Služba akolyty má kořeny ve Starém zákoně, kde proroci Samuel a Elíša pomáhají Elímu, levitskému knězi.