Výročí a jubilea

Prof. JUDr. Ignác Antonín Hrdina, DrSc., O.Praem oslaví v úterý 23. května čtyřicáté výročí kněžského svěcení. 

Do Královské kanonie premonstrátů v Praze na Strahově vstoupil roku 1970, na kněze byl vysvěcen v Krakově roku 1977. V letech 1989 – 2006 působil jako rektor strahovské baziliky, šestnáct let byl strahovským farářem  (1991 – 2006). Roku 1988 získal titul doktora práv na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, následovalo studium kanonického práva na papežské Univerzitě Jana Pavla II. v Lublinu. V roce 2002 získal titul docenta a roku 2008 byl jmenován profesorem.

V letech 1995 – 1998 jako externí učitel přednášel právo na Teologické fakultě Jihočeské Univerzity v Českých Budějovicích. Od roku 1996 přednáší kanonické právo na Fakultě právnické Západočeské univerzity v Plzni a od roku 2002 kanonické právo, konfesní právo a teorii a filosofii práva na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1996 byl jmenován církevním soudcem a od roku 2009  předsedá Metropolitnímu církevnímu soudu Arcidiecéze pražské.

Oslavenci k jubileu blahopřejeme a vyprošujeme hojnost Božího požehnání a pevné zdraví do dalších let!

 

Přání k Velikonocům

Nad křeslem pro celebranta v presbytáři naší basiliky je socha zmrtvýchvstalého Krista, který šlape na ďábla a na kostlivce. To nám připomíná, že Ježíš zvítězil nad hříchem, který je představován ďáblem. I nad smrtí, která konec konců není ničím jiným než důsledkem hříchu. Jeho zmrtvýchvstání je zárukou i našeho vzkříšení, Jeho vítězství je současně i naším vítězstvím.  V radosti nad tím prožijme letošní Velikonoce.

 

Hugo, O. Praem., farář

Velikonoční farní výlet

V sobotu 22. dubna pořádá strahovská farnost velikonoční výlet Hájemství zelené. Výlet začíná mší svatou v 9:30 hodin v kostele Narození Panny Marie ve Zdicích. Doprava farníků do Zdic je individuální. Po mši svaté se všichni zúčastnění přesunou k místní Městské sportovní hale, kde je výchozí místo pěšího výletu. Celkem má trasa výletu 11 kilometrů, vede krásnou přírodou s výhledem na Brdy. Výlet  končí zase ve Zdicích, kde se mohou všichni zúčastnění občerstvit. Cesta do Prahy ze Zdic je zase individuální. Těšíme se na Vaši hojnou účast.

Pletení pomlázek

Na Květnou neděli dne 9. dubna 2017 bude strahovská farnost pořádat od 14 hodin v zahradách kapucínského kláštera na Hradčanech  jako každý rok pletení  velikonočních pomlázek. Jde o zábavné odpoledne pro rodiny s dětmi, při kterém si všichni zúčastnění upletou vlastní pomlázky, které jsou potřebné podle tradic na velikonoční  pondělí.

Postní pouť

Na den 18. 03. 2017 je připravena postní pouť na Sv. Horu. Sraz účastníků je v 07:15 hod. před bazilikou. Zájemci se mohou hlásit v sakristii. Bližší informace podá MUDr. Blanka Orlová či Ing. arch. Milan Kvíz.

Masopustní odpoledne

Letos poprvé uskutečníme jako farnost ve spolupráci s Farní charitou Strahov na Strahově Masopust! Celé masopustní rejdění začne v Letním refektáři kláštera v sobotu 25. 02. od 14:00 hodin. Masopust je lidový svátek, ale de facto podléhá církevnímu kalendáři. Proč? Protože se slavil a slaví ve dnech předcházejících Popeleční středě, kterou začínal a začíná 40denní půst před Velikonocemi. Datum Velikonoc je pohyblivé, proto byl a je pohyblivým svátkem také Masopust.

Masopustní maska

V refektáři bude průvod dětských masek (připravte doma), následně budou všichni účastníci v maskách oceněni a všichni přítomní jsou zváni na masopustní pohoštění. Pro děti bude připraveno něco libového a limo, pro rodiče bude připraveno pivko, jitrnice a jelítka. Proto je nutné hlásit počty v sakristii u jáhna Zikmunda po každé mši svaté. Nejpozději však do 19. 02. Masopust ukončíme v 17:00 hodin.

Modlitba za nemocné

Prosím Vás o modlitby za naše nemocné. Zvláště Vás moc, prosím, pamatujte na těžce nemocné členky naší farní rodiny: paní Šárku Hájkovou rozenou Kvízovou

 

Bože, spáso věřících, vyslyš prosby za naše nemocné bratry a sestry.
Mají účast na utrpení tvého Syna.
Poskytni jim ve svém milosrdenství pomoc.
Navrať jim zdraví, ať se s nimi můžeme radovat v tvé církvi z jejich uzdravení.

Matko Ustavičné Pomoci, Tvůj Boží Syn, kterého držíš na rukou, Ti neodmítne žádnou prosbu. Doporuč mu tedy nemocného, za kterého teď prosím na kolenou před Tvým obrazem. Matko, řekni jen slovo svému Synu, a nemocný se uzdraví. Prosím Tě, neodmítej mou žádost. Nemocní mají přece mimořádný nárok na Tvůj něžný soucit. Proto popros svého Syna, aby vrátil zdraví našemu velmi drahému nemocnému. Matko, přijmi mou úpěnlivou prosbu! Ale když bude Boží vůle jiná, prosím Tě, nejsvětější Matko, vypros nemocnému dokonalou odevzdanost do svaté Boží vůle. Posilňuj jej v bolestech, vlij mu do duše trpělivost a důvěru v Boha. Ať nepodlehne malomyslnosti a zoufalství. Stůj při něm zejména tehdy, když se bude ubírat z tohoto světa do věčnosti. Ukaž, že jsi naší Matkou a nedopusť, aby moje prosby byly marné. Ukaž i nyní, že jsi Matkou Ustavičné Pomoci a zastaň se ubohého nemocného. Ty můžeš pomoci, protože jsi Panna mocná. Chceš pomoci, protože jsi Panna dobrotivá. Musíš pomoci, protože jsi Panna věrná. A ty pomůžeš, protože jsi Matka milosrdná.

Amen.

Všech věrných zemřelých (Dušičky)

Ocitáme se v okamžiku, kdy je velmi těžké volit taková slova, která zbytečně nerozjitří bolest, která neprohloubí náš stesk, která neotevřou otázky, na které nemáme odpovědi. Potkala nás ztráta, po které zůstane propast.

A tak obraťme svoji pozornost ke slovu, které má větší sílu než to naše lidské, ke slovu Božímu.

V evangeliu jsme slyšeli zprávu o vzkříšení Lazara. Ježíš na něm zjevuje svoji moc. Všem kdo té události byli svědky i těm, kdo dnes naslouchají, je zjeveno, že Ježíš je Pánem nad životem i nad smrtí! Já jsem toto evangelium vybral z toho důvodu, že my v tuto chvíli potřebujeme naději. A Ježíšova slova: „Já jsem vzkříšení a život, každý kdo ve mě věří, i kdyby umřel, bude žít“ se vztahují i na naše drahé zesnulé. „Kdo ve mně věří, neumře navěky.“ Tato víra znamená, že smrt není definitivní konec, tečka, ale dvojtečka, za kterou v gramatice vždy něco následuje. Jsme povzbuzováni věřit, že za hranicemi smrti jsme očekáváni, že na nás čeká někdo, kdo nás důvěrně zná, miluje a kdo nás uvede do plnosti života.

Dovolme tedy, aby teď naši bolest doprovázela i naděje evangelia.

To evangelium jsem ale vybral i proto, že obsahuje větu, kterou Ježíšovi říká sestra zemřelého Lazara Marta a se kterou se v situacích podobných té, která i nás potkala, můžeme plně ztotožnit: „Pane, kdybys byl přišel zavčas, můj bratr by nemusel zemřít.“ To je věta, která se v různých formách objevuje pokaždé, když nás překvapí smrt zejména mladého člověka. Proč se to muselo stát? Proč jsi to, Bože, dopustil? Proč jsi dopustil, abychom takto děsivě nahlédli naši křehkost a zranitelnost? Vůči Bohu je to otázka, výčitka, naléhavé vyjevení bolesti, které je zároveň ale také voláním po pomoci, po útěše!

Ježíš se nad touto větou nepohoršuje, nezačne ale ani diskutovat, či nabízet propracovanou odpověď. On s jistotou prohlásí: „Tvůj bratr bude žít. Já jsem vzkříšení a život.“

Bůh neodstraňuje smrt, nezabraňuje, aby nás postihla a ukončila naši pozemskou pouť, dokonce v Ježíši Kristu sám smrt ve velmi bolestné podobě přijal, ale ujišťuje nás, že smrt nebude mít poslední slovo. V příběhu naší nesmrtelné duše bude mít poslední slovo On sám. A my můžeme doufat, že i nesmrtelná duše našich drahých žije. Ta duše, která dávala lesk jejich očím, úsměv jejich tvářím, otevřenost vůči lidem kolem nich, která byla podstatou jejich sympatické osobnosti.

v úvodu bohoslužby za zemřelé můžeme slyšet verš jednoho žalmu, kde se volně přeloženo říká:

Ty, Bože, znáš můj počátek i konec,

celý můj život je zapsán v té knize.

Objímáš mě zezadu i zpředu, do své dlaně sis mě vložil.

Znals mě dřív, než mě počala má matka,

dřív než nastal jediný den mého života,

ty už jsi znal, Hospodine, všechno!

 

Tento žalm vyjadřuje prastarou lidskou zkušenost věřícího člověka: ví, že ho Bůh vidí, zná a provází vším, co přichází. Jeho láska předchází existenci každého člověka, v jeho náručí je náš počátek i konec.

 

P. Hugo

 

3. Memoriál Vojty Orla

V sobotu 8. října 2016 se konal již 3. ročník Memoriálu Vojty Orla, který se i přes nepřízeň počasí podařil na výbornou. K vidění byly dramatické zápasy, které sehráli velcí i malí za hlasitého povzbuzování obecenstva. Na konci zápasu se hráči radovali ze získaných medailí a ti nejlepší si domů odnesli i drobné věcné dary. V závěru se všichni hráči i s publikem zúčastnili opékání buřtů. Velké díky patří P. Hugovi, bratřím kapucínům a především Blance a Jardovi Orlovým, díky kterým se 3. ročník této již tradiční akce povedl k naprosté spokojenosti všech zúčastněných.

 

Fotogalerie